Zrovna teď mám rozečtenou knihu Pestré vrstvy od Ivana Landsmanna. Je to ze šachty za socialismu, mluví se tam haviřsky, je to neuvěřitelně sprosté a je to nesmírná p.rdel. Kolikrát si musím hodně domýšlet, protože vůbec netuším, co který výraz znamená, ale tím, že se to vše opakuje, se člověk dovtípí. Tuto knihu mohu vřele doporučit.

Ukápla mi slzička

Horníci jsou lidé jako ostatní. Nejsou lepší, nejsou horší. Každé povolání člověka kapku deformuje, ale tady se spíše deformovaly plíce prachem. Když budu chtít dobré příklady, budu psát o jejich přátelství a bodrosti. Když špatné, vyberu si ty, kteří dnes žijí z výsluh a budou ochotni střílet, jen aby jim na ně nikdo nesáhl a oni nemuseli pracovat

Hornici jiste ano. Ale teoreticky byli i prislusnici lide jako ostatni a presto nebyli.

Ti hornici si svoji dnesni penzi i drivejsi odchod do duchodu zaslouzili svoji drinou.

Ale cim si ho prosim zaslouzili ti prislusnici? Mlacenim demonstrantu ???

Vzdy jsem obdivoval jejich rec. S nadsazkou se da rict, ze 9 z 10 slov jsou vulgarismy, ale vzdy se ti kluci domluvi :). To nemyslim ve zlem :). Ony i ty vulgarismy v hornickem podani vyzni velice mile.

Oženil jsem se do hornické rodiny, tchán Doubrava. Doslova série šoků. Jedu poprvé do rodiny a očumuji podivnou krajinu před Karvinou. Pouze chybí modul Apollo - má leso krajina nikde. V domácnosti čekám mocného prudinu tchána. Zjevil se neuvěřitelně milý člověk, šťasten, že má posilu před dvěmi dcerami a ženou. První návštěva zahrado kolonie - Říkámsi, ti lidé vyvažují své zdraví přírodou. Omyl ! Stal jsem se ihned atrakcí bodrých šachetníků, kteří předváděli své záhonky, chajdy a hlavně liho zásoby. Můj celkový dojem - Úžasní lidé ! V podstatě se dá říci, že jsou horolezci naruby ! Odsud je ta pracovitost, bezmezný spoleh na kolegu, hrdost na to své, i v soukromí vykonané. Další poznatek - Žádného zavilého komunistu jsem nepotkal ! Naopak, to v podstatě byla jediná profese, kde se režim těchto lidí obával. Má to logiku - Pokud budeš prudit, půjdeš na šachtu ! - Oni už tam byli dobrovolně. S havířem, nelze konat rozbor větný, nebo probírku světové literatury. Doznal jsem však, že od nich lze ledacos i do vlastního života příjmout ! Na zesnulého tchána a jeho bližní partu skutečně nelze zapomenout . Pak nezbytné, mé hostovské fárání, to už je na jiné téma. Malé, ležící sloje, ale i mocné, kde by projel autobus ! ...

A co ten člen ÚV KSČ Sakmar? A Vaňkova brigáda? A to je řeč už o velmi skeptických a cynických a vystřízlivělých 70. letech, tedy po té, co nás Sověti museli probudit ránou palící po hlavě ze snu o svobodě svědomí.

Bylo to zajímavé a lidské čtení. Karma.

pěkné jste to napsal..

Děkují.

A proč jste si především nepovšimnul nositelů titulu Hrdina socialistické práce, případně českých stachanovců?

Děkuji za téma pane Jiří.Příští povídání budu věnovat právě jim.Apropos ten mínus jsem Vám neudělil já .