Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak jsme zneužili vědecko-technickou revoluci k erotické show

Pokud se někdo domnívá, že horník je jen tupé svalnaté monstrum nechám ho u toho. Prostě jsou i takový, ale bez hornické logiky a přemýšlení by se na povrch nedostalo žádné uhlí.  

Nápadů, jak si dřinu ulehčit měli havíři po ruce vždy dost a pokud to hodili na papír, jako zlepšovací návrh přišla i finanční odměna.

Říkalo se tomu VZH (Vynálezecko-zlepšovatelské hnutí) do kterého vstupovaly celé kolektivy, jelikož zde byla možnost získat nějakou věcnou cenu, nebo i tematický zájezd pro úspěšné zlepšovatele. Dnes je v OKD podobná iniciativa nesoucí honosnější název Continuous Improvement.

A tak se stalo, že se štěstí usmálo i na nás a za odměnu jsme obdrželi zájezd na výstavu důlní techniky do Poznaně v Polsku.

Důlní veletrh Poznaň 1983

Bylo to začátkem září v roce 1983 pár měsíců, potom kdy skončil v Polsku výjimečný stav. Proto, kdo chtěl vycestovat do Polska musel projít schvalovací procedurou přes kádrové a politické složky závodu, aby nedej bože nepřivezl nazpět „manýry“ polské odborové centrály Solidarita. Pamatuji si i na zvláštní formulář, který jsme museli podepsat, že jedeme pouze jako odborníci na důlní dobývací stroje a naše cesta je ryze pracovního charakteru. Ve skutečnosti se podobné cesty do sousední země organizovaly hlavně pro výhodný nákup textilního zboží, alkoholu, elektroniky včetně u nás nedostatkových MC a VHS kazet.

Sítem opatření jsme nakonec prošli všichni. Na hraničním přechodu v Českém Těšíně jsme zmateně vypisovali celní prohlášení s vyváženýma věcmi denní potřeby. Ono se totiž při zpáteční cestě stávalo, že pokud nebyly v seznamu uvedeny náramkové hodinky, nebo prsteny tak byly prostě celníky zabaveny. A věřte tomu, ono to v těch letech skutečně nebylo na hraničním přechodu do Polska nic příjemného.

Projelo se českou kontrolou a někteří naši valutový „pašeráci“ měli z nervozity do krve okousané nehty, a to nás čekala ještě ta na polské straně.

Uf, vše dobře dopadlo, ale nevím, jaký by to mělo průběh, pokud by se celní a pasové kontrole jménem pracovníků v hornictví nedarovala plná basa piva Radegast.

Čekalo nás ještě jedno napínavé zastavení, a to výměna československých korun za polské zloté. Vše probíhalo jako v kriminálním filmu. Krátce po výjezdu z města Cieszyn se za našim autobusem objevil bílý Mercedes W123 s posádkou, jak vystřiženou z americké gangsterky, která posunky naznačovala, aby náš řidič zastavil. Byly to polští veksláci, kteří s naučenou zručností roztočili štočky polských bankovek a člověk si při výměně musel dávat velký pozor na jejich hbité prsty. Jinak se také mohlo stát a také se to často stávalo, že dotyčný pozdě zjistil svou ztrátu, protože se mezi bankovky dostal výstřižek z časopisu.

Poznaň jedno z nejstarších polských měst dokázalo i v čase naší návštěvy nabídnout kulturu sport i zábavu.

No a u té zábavy bych zůstal.

Během prohlídky města nás zaujal plakát na jednom z nočních podniků, který nabízel kabaretní vystoupení a zlatý hřeb večera striptýz

To bylo něco pro chlapy! Hned večer jsme se tam vypravili.

Před vstupem do sálu nás zastavil Honza. Kdysi přišel na šachtu z Prahy a vysmál se nám, že nemáme „ksichty“ na striptýzový podnik, jelikož taková návštěva vyžaduje jiný styl chování, než máme doma ve Slezsku. „Hele pánové“: zazpíval svým pražským dialektem:“ Pokud mi koupíte doutníček, tak já vás s radostí uvedu do víru vášně“.

Honzík malinko zadrhával, pokud ho něco emotivně zasáhlo, ale nyní nám připadal jako suverén a bonviván, tak jsme se mu na ten doutník složili.

„Uprzejmie wejść”: zval nás uvaděč a usadil nás k dlouhému stolu přímo naproti pódia v první řadě.

Každý jsme po očku sledovali Honzu snažíce se ho co nejvíce napodobovat ať nejsme za burany. Ten, si objednal láhev vína a za malou chvilku ta samá lahvinka stála i před každým z nás. Vladek si chtěl objednat pivo ovšem výhružný Honzův pohled jeho rozhodnutí změnil.

Usrkávali jsme víno a program se blížil do svého finále. Konečně. Na pódium za doprovodu podmanivé hudby doslova připlula tančící žena kyprých tvarů v kostýmu Šeherezády.

Letmí pohled jsme věnovali na Honzu, zdali je naše chování patřičné. Ten se, ale spokojeně pohupoval na židli pokuřujíc darovaný doutník s výrazem ve tváři, jak okopírovaným od Jeana Paula Belmonda.

Blýskavé oblečení zvolna opouštělo tělo tanečnice, až zůstala pouze ve spodním prádle olemované peřím nějakého cizokrajného ptáka.

Světlo v sále ztrácelo na intenzitě až úplně pohaslo. Vidět, byl jen Honzův doutník, jenž se žhavil v rytmu jeho vzrušeného dechu. Seděli jsme tiše všichni těsně vedle sebe. Honzík ten byl uprostřed a neustále se pohupoval v křesle.

Zář reflektoru sledovala závěrečnou část výstupu umělkyně. Prudce odhodila vrchní díl a krouživým pohybem si stáhla spodní díl prádla. Za mocného virblu přímo před naším stolem udělala gymnastický prvek zvaný most. Odhalené ženství nasměrovala přímo na našeho světáka Honzu.

Ten za výkřiku, který zde nebudu používat roztáhl ruce, jako by chtěl obejmout celý svět se snažil udržet vratké křeslo v rovnováze. Bohužel, gravitace ho přemohla. K zemi se s ním odporoučeli i po jeho stranách sedící kolegové.

Z vyděšené tanečnice se světla reflektoru přesunula pod pódium na zmítající se klubko lidských těl. Mezi sklenicemi od vína a ubrusy omotaných kolem hlavy to skutečně vypadalo jako tanec dervišů.

Sál burácel smíchem nejspíš si diváci mysleli, že vše je součástí představení. Následně nás čtveřice pořadatelů vystrkala až ven před dveře nočního podniku.

 

Doslov.

Všechno zlé, jak se říká, je k něčemu dobré. Od té doby Honza úplně přestál zadrhávat a když nás v roce 2003 pozval na oslavu svých šedesátých narozenin připravil nám překvapení.

Objednal nám striptýzové vystoupení jako takovou malou kompenzaci za tu ostudu v Poznani.

 

 

Autor: Milan Čierny | čtvrtek 16.8.2018 12:28 | karma článku: 18,11 | přečteno: 701x
  • Další články autora

Milan Čierny

Havíř Gajda - dřisty z hornické sabatory Díl první – Prezident

Hornická sabatora to je vlastně pracovní kabela, ve které se nachází, co takový horník potřebuje, aby vydržel celou směnu v uhelně včetně dobré nálady.

18.1.2023 v 16:26 | Karma: 33,74 | Přečteno: 1996x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Těšínský kat

Vážení čtenáři, kteří jste nakloněni mému vyprávění o těšínské historii. Rád bych Vám za vaši přízeň poděkoval a pro letošní rok se s vámi rozloučil zajímavým povídáním.

5.12.2022 v 11:59 | Karma: 20,34 | Přečteno: 1026x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Za tajemstvím Těšínska V. díl

Troufám si tvrdit, že v Českém Těšíně nebude člověka, který by nevěděl, nebo něco nezaslechl o těšínské hvězdárně, i když ta už je dlouhodobě pro veřejnost uzavřena.

29.9.2022 v 15:49 | Karma: 9,41 | Přečteno: 322x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Za tajemstvím Těšínska IV. díl

Díl čtvrtý: Po stopách tiskárny Karla Prochasky - Černé umění mělo na Těšínsku bohatou tradici. Vždyť jen na území města Těšína se nacházelo několik, po celém světě vyhlášených, tiskáren.

5.8.2022 v 7:45 | Karma: 12,87 | Přečteno: 393x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Za tajemstvím Těšínska-Díl třetí: Pozůstatky vojenských opevnění v lokalitě Českého Těšína

Téma jsem si vybral již daleko dříve, než došlo k válce na Ukrajině, proto bych byl rád, aby můj příspěvek v žádném případě neposloužil k vyvolávání různých dohadů nedej bože k panice.

31.5.2022 v 11:15 | Karma: 17,09 | Přečteno: 594x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Za tajemstvím Těšínska-Díl druhý – Osud „Kombajnu“ z Českého Těšína

Možná vás nadpis jemně řečeno zaskočil, ale to i mne, jelikož jsem sám nic netušil o názvu, jak se mezi letci přezdívalo bitevníku Avii – B33 vyrobeného v licenci Iljušinu IL-10 a jenž měl dlouhá léta své památné místo v Č.Těšíně

9.4.2022 v 14:38 | Karma: 22,04 | Přečteno: 1318x | Diskuse| Společnost

Milan Čierny

Za tejemstvím Těšínska "Díl první – Zámecký pivovar v Těšíně"

To, že se na Zámeckém vrchu ve městě Těšíně u našich východních sousedů ve Slezském vojvodství nachází pivovar známý jako Browar Zamkowy Cieszyn je faktem všeobecně známým.

31.1.2022 v 9:55 | Karma: 16,92 | Přečteno: 608x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Bláznivá Markéta

Snad v každém městě po celém světě jsou nebo byli lidičky, kteří nijak nevynikali, ale stali se součástí života obyvatel, kteří je denně potkávali a ti se nějak dobrovolně usadili v jejich myslích.

15.8.2021 v 11:35 | Karma: 25,12 | Přečteno: 1648x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Džbán

Po deštivých dnech opět sluníčko a téměř letní procházka po zákoutích Českého Těšína. Konečně i restaurační zahrádky po dlouhém půstu nabízejí kolem doucím možnost osvěžení. V jedné takové jsem spočinul i já.

27.6.2021 v 15:08 | Karma: 16,76 | Přečteno: 478x | Diskuse| Letní povídka

Milan Čierny

Fejetón s vůní benzínu

Od roku 1918 ušel český automobilismus pořádný kus cesty, který neminul ani naše město. Spalovací motory překrásných veteránů, jenž se proháněly po těšínských ulicích 15 kilometrů za hodinu

3.1.2021 v 11:20 | Karma: 14,93 | Přečteno: 478x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční sanice Český Těšín 6. díl

1948 Na prahu roku 1948 po vládní krizi vyvolanou odstoupením 12 ministrů se naplno rozběhly únorové události, které neminuly ani Český Těšín.

6.12.2020 v 10:48 | Karma: 11,50 | Přečteno: 282x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční sanice Český Těšín 5. díl rok 1947

V dnešním pátém pokračovaní navážu na závěr minulého dílu, kde jsem se zmínil o vznikající velmi dobré spolupráci mezi oběma městy v rámci železniční dopravy, která pokračovala společným jednáním v polském Bielsku.

14.11.2020 v 11:15 | Karma: 12,78 | Přečteno: 300x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční stanice Český Těšín 4. díl 1946

Ve čtvrtém dílu budeme ještě sledovat průběh událostí na českotěšínské železnici, které se udály v roce 1946 a jak je průběžně zaznamenával adjunkt státní dráhy Z. Kotula.

28.10.2020 v 13:48 | Karma: 16,00 | Přečteno: 340x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční sanice Český Těšín 3. díl -1946

Rok 1946 započal pro železniční stanici v Českém Těšíně v pracovním nasazení, jako v závěru roku 1945.

15.9.2020 v 14:40 | Karma: 12,42 | Přečteno: 292x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Pozvánka do nově zrekonstruovaného Muzea Těšínska v Českém Těšíně

Pokud ještě stále váháte a máte to v plánu počítám, že vaše rozhodování se ubírá tím správným směrem.

28.8.2020 v 16:18 | Karma: 10,18 | Přečteno: 238x | Diskuse| Pozvánky, akce

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční stanice Český Těšín 2. díl

Na Těšínsku nebylo mezi polskou a německou armádou žádných větších bojů, neboť Němci silným nasazením motorizovaných a pancéřových jednotek polskou obranu prorazili a přepravili se přes řeku Olzu,

12.7.2020 v 13:28 | Karma: 14,51 | Přečteno: 364x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Z pamětní knihy železniční stanice Český Těšín 1. díl

Snad to moc nepřeženu, když si dovolím poznámku, že v Českém Těšíně nebude moc obyvatel, kteří doposud nenavštívili nádražní budovu, nebo se dokonce ještě neprojeli po některé ze železničních tratí,

7.6.2020 v 14:35 | Karma: 16,06 | Přečteno: 508x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Historie těšínských a českotěšínských četníků

Historie těšínských a českotěšínských četníků Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně 5. díl 1933 - 1945

10.5.2020 v 13:55 | Karma: 13,19 | Přečteno: 404x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

3. května 1945 byl osvobozen Český Těšín

Co předcházelo osvobození Českého Těšína, se nyní můžeme dozvědět z písemných záznamů českotěšínského kronikáře Jana Havláska, který vedl Městskou kroniku v letech 1945-1962.

2.5.2020 v 17:45 | Karma: 31,17 | Přečteno: 2069x | Diskuse| Ostatní

Milan Čierny

Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně 4. díl: 1929 - 1932

Historie těšínských a českotěšínských četníků Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně 4. díl: 1929 - 1932

4.4.2020 v 14:21 | Karma: 13,88 | Přečteno: 415x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 48
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1150x
„Všechno v dějinách se opakuje. Je úplně jedno, kterého dne si tuto větu přečtete - kterýkoli den prokazuje její správnost.“ — Erich von Däniken švýcarský spisovatel a záhadolog 1935
 

 

Seznam rubrik