Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně 4. díl: 1929 - 1932

 Historie těšínských a českotěšínských četníků Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně 4. díl: 1929 - 1932  

Ke vzpomínkám z památníku četnické stanice v Českém Těšíně se vrátíme do 14. dubna 1929, kdy probíhalo slavnostní otevření nové radnice. Za stanici byl na slavnostní akt vyslán strážmistr František Roidr. Účasten byl i projektant radnice architekt Vilém Richter z Moravské Ostravy. Starosta města Josef Koždoň uvítal přítomné střídavě česky, polsky a německy.

Krádeže, demonstrace, žhářství

Týž den v noci byla vyloupena ohnivzdorná pokladna Centrálního hospodářského skladiště v bývalé sladovně (Malcovna). Neznámí pachatelé zde odcizili 19 060 Kč.

Ve dnech 28.7. až 5.8.1929 probíhaly posílené mimořádné služby z důvodů pořádání nepovolených komunistických demonstrací v Hausnerově ulici u německé školy. Tábor byl místním četnictvem rozehnán. Četníkům se dostalo pochvaly a uznání od ministra vnitra a okresního hejtmana dr. Michálka za úspěšně provedený zákrok proti narušení veřejného pořádku.

V noci na 9. srpna vyloupili neznámí pachatelé ohnivzdornou pokladnu Státní ústřední mlékárny v Českém Těšíně a odcizili 11.645 Kč.

30. října byla zapálená stodola s kůlnou Ondřeji Wiejovi z Dolního Žukova č.89. Požár zničil veškerou sklizeň, hospodářské stroje, vozy a kočár. Celková škoda se vyšplhala na 50.000 Kč. Majetek byl však pojištěný pouze na 13.000 Kč. Pachatel Jan Samiec z Horního Žukova nestačil utéct a byl následně zadržen vrchním strážmistrem Šodkem a strážmistry Velískem, Hořčicou a Staňkem.

V roce 1929 bylo docíleno 147 zatčení, 2230 oznámení plus 33 mimořádných akcí.

Nová autobusová linka a vyřešené případy

V neděli 19.ledna 1930 byla slavnostně otevřena autobusová linka Český Těšín-Žukov-Třanovice-Hradiště-Těrlicko-Stanislavice-Český Těšín. Trať měřila celkem 24,5 km za cenu jízdenky 12Kč. Den na to zavítal do Českého Těšína zemský policejní president dr. Černý, kde navštívil novou úřední budovu okresního hejtmanství. Uvítací řeč pronesl českotěšínský okresní hejtman Josef Michálek.

25.3.1930 proběhlo zatčení lupičů pokladen. Bedřicha Horňáčka z Bratislavy, který byl ozbrojen, a Karla Gemrota z Louk, když se vraceli vlakem ze Slovenska. Další zbraň a zlodějské nářadí četníci zajistili v bytě u Gemrota v Loukách. Pachatelé byli velmi nebezpeční a při zatýkání kladli odpor. Poslední den v dubnu zatýkají četníci Šodek a Gerstberger hledaného násilného zločince Emila Burdu ze Zabrincze okr. Bílsko. Spáchal závažné trestné činy s těžkým ublížením na zdraví v Polsku.

Četnické posily

První máj roku 1930 přivedl na stanici v českém Těšíně několik četnických posil z důvodu demonstrací v Českém Těšíně a ve Svibici. V ten den byla otevřena věznice u okresního soudu v Českém Těšíně. Prvního zatčeného, Pavla Škerka z Turzovky, do ní dodal vrchní strážmistr Jan Pavlica z četnické stanice Třanovice. Velká demonstrace komunistů a nezaměstnaných ohledně nevyplacení vánočních odměn proběhla 23. prosince. K udržení veřejného pořádku a udržení klidu ve městě bylo nasazeno 40 četníků z vlastního okresu. Po důrazné výzvě se dav rozešel. Rok 1930 přinesl 172 zatčení, 2537 oznámení a 107 zvláštních služeb.

Rok 1931 ve znamení loupeží a demonstrací

Měsíc leden roku 1931 započal pro četníky z Českého Těšína vyšetřováním sérií loupeží v Č. Těšíně, Dolním Žukově a Cieszynie. Po usilovném pátraní byli zadrženi Jan Kalus a Florián Niemczyk oba z Dolního Žukova, dále Jan Veselý a Karel Podstavný z Českého Těšína. Všichni pachatelé měli na svědomí i jiné trestné činy ke kterým se následně četníkům doznali. Dne 22.5.1931 byli rozsudkem krajského porotního soudu v Moravské Ostravě odsouzeni a to:

Florián Niemczyk na 5 let těžkého žaláře. Jan Kalus byl odsouzen na 7 roků těžkého žaláře. Veselý a Podstavný na 3 léta vše nepodmíněně.

Nepovolená demonstrace komunistů proběhla 25. února proti nezaměstnanosti na náměstí. Proti demonstrantům zakročilo soustředěné četnictvo v počtu 50 mužů pod vedením majora Simpera. Bylo zatčeno 12 osob a 46 osob bylo oznámeno pro přečin shluknutí. V měsíci srpnu a září probíhalo rozsáhlé zatýkání osob pro rozšiřování protistátních letáků. Jednalo se o občany české i polské národnosti. Všichni byli dodání do okresní věznice v Českém Těšíně.

Stěhování četnické stanice proběhlo 18. prosince z Hohenggerovy (Pražské) ulice do budovy na ulici Ostravskou čp. 21. Rok 1931 přinesl zatčení 140 osob, 2193 trestních oznámení, eskortováno 84 vězňů, nalezeny tři mrtvoly a šest zraněných osob.

Objasněná vražda 

13. března 1932 byl za účasti českotěšínských četníků zatčen vrah Antonín Jurnost v bytě své sestry v Michálkovicích, který prozradil i jméno svého spolupachatele Karla Waliczka z Hrádku. Ten byl neprodleně zadržen a umístěn do okresní věznice. Souběžně byli zatčeni Viktor Jurnost s manželkou, kteří dali tip k loupežné vraždě. (O jakou oběť vraždy se jedná nevíme. V zápisu je jen uvedeno, že pocházela z Českého Těšína). Zadrženi byli také Rudolf Sztefczyk z Michálkovic, jenž pro Antonína Jurnosta vyrobil falešný doklad do Ruska za 150 Kč a milenka vraha Emílie Krucinová. Jurnost a Waliczek byli porotou v Moravské Ostravě odsouzeni k smrti provazem. Dopadením dlouho hledaných vrahů bylo obyvatelstvo českotěšínského okresu uklidněno.

Fingované přepadení

Předposlední den v dubnu 1932 fingoval pokladník staniční nádražní pokladny v Českém Těšíně Karel Lamich loupežné přepadení 1 200 000 Kč. Při pátrání pod velením velitele četnického oddělení majora Simpera bylo dokázáno KarluLamichovi, že přepadení předstíral a 30. dubna, když se vracel z nemocnice v Cieszynie byl zatčen. Později byli zatčeni i jeho společníci František Buchta, Quido Wrbitzki, Oskar Wrbitzki, Julius Borger, Jan Boleslavský, Vilém Eichmar, Eliška Eichmarová, Anastázie Jiříčková, Jiří Bartsch, Leopold Morgenstain, Albert Raszka a později ještě František Szopa všichni z Českého Těšína. Celkem bylo v souvislosti s případem zadrženo 17 obviněných i z Karviné a Cieszyna. Uloupené peníze až na částku 240 00 Kč byly zajištěny. Případ vzbudil velkou pozornost i v zahraničí, protože pachatelé pocházeli z lepší společnosti a zaujímali vysoké pracovní posty.

Loučení s letci

12. září ve 14.00 hodin byly převezeny do Polska ostatky tragicky zahynulých letců nadporučíka Zwirka a inženýra Wigury z Varšavy. Smuteční průvod se shromáždil na Ostravské ulici u lesa na Hrabině a zúčastnili se ho zástupci armády v čele s generálem Melicharem a hudbou 8. Slezského pluku. Nad průvodem asi 10 00 lidí z obou států kroužilo dvanáct letadel 2. leteckého pluku z Olomouce. Aktu se zúčastnilo i četnictvo českých a polských stanic.

Vrah sebevrahem

Tragický případ se odehrál 23.10.1932. Krátce pře osmou hodinou večerní zastřelil řeznický pomocník Karel Szczotka z Konské matku své milenky Marii Kotasovou, sestru milenky Gertrudu Krpiecovou a jejího manžela Karla Krpiece těžce zranil při hádce v bytě vagonové kolonie v Českém Těšíně. Szczotka měl v úmyslu zastřelit i svou milenku Josefu Chudzikovou, ale včasným zásahem četníků se tak nestalo. Vrah po činu uprchl a na útěku se pokusil zabít syna velkostatkáře Evžena Valáška z Úvalna u Krnova, avšak tomu se podařilo utéci do lesa a krýt se tak před střelbou. Hledaný vrah Szczotka se ukryl v uzenářské dílně řezníka Mišurce ve Svinově, kde byl 28. 10. 1932 v 13.45 hodin státní policií obklíčen. Z jeho bezvýchodné situace obrátil vražednou pistoli proti sobě a střelil se do spánku.

V roce 1932 bylo četnickou stanicí v Českém Těšíně zatčeno 145 osob, podáno 2117 trestních oznámení, nalezeny dvě mrtvé osoby a jedna těžce zraněná.

Ilustrační fotografie použity z knih s četnickou tématikou autora Michala Dlouhého.

Ne vždy mnou dodané fotografie mohou mít souvislost s tématem a spíše slouží, jako ilustrační doplnění k mému článku.Četnický seriál věnuji ke 100. výročí založení města Českého Těšína 1920-2020.Námět textové části zdroj SOkA Karviná.Fotografie použity z knih s četnickou tématikou autora Michala Dlouhého.Zdroj http://www.cetnik-michal-dlouhy.cz/knizni-tvorba.html