Z památníku četnické stanice v Českém Těšíně - 1. díl Jak to vše začalo

Těšínská četnická stanice byla zřízena v roce 1872 jako nejstarší v okrese těšínském. Souběžně s ní vznikaly další v Třinci, Jablunkově a Horní Lhotě u Šumbarku.    

Až později byly pro velkou staniční rozlehlost zakládány nové, například v roce 1918 v Bystřici.

K 1. květnu 1917 byl organizační stav následující. Zemské četnické velitelství pro Slezsko bylo rozděleno na oddělení pro Opavu, Krnov, Polskou Ostravu a Těšín. Okresní četnické velitelství se nacházela v Opavě, Bílovci, Krnově, Frývaldově, Bruntálu, Fryštátě, Frýdku, Těšíně, Bílsku a Jablunkově. Obvodní velitelství se nacházela ve Vítkově, na Bohumínském nádraží, v Karviná, Polské Ostravě, Dolní Suché, Orlové a Dědicích (dnes Czechowice-Dziedzice).

Těšínskou četnickou stanici nejdříve řídil okresní velitel, až v roce 1908 zde byla zřízena samostatná funkce četnického velitele. Do její působnosti „spadlo“ 20 obcí a 9 osad, které mělo na starost pět mužů včetně velitele.

Pistole, píšťalka, obušek jen někdy

Vybavení četnictva v té době bylo nesrovnatelné s dnešním. K základní výbavě patřil svěrací řetízek se signovaným zámkem (uprostřed) a spojovací řetízek. Byl to jednoduchý a účinný prostředek k poutání a používán byl u prvorepublikového četnictva po celou dobu jeho existence. Tato bezpečnostní složka nikdy neměla předpisem zavedena pouta. Dále to byla služební legitimace.

Obušky byly nošeny pouze četníky zařazenými do tzv. semknutých oddílů nasazených při výtržnostech, demonstracích apod. Do běžné služby bylo obušky zakázáno nosit i za předpokladu, že se při ní hlídka střetne s demonstranty. Vrchní strážmistři používali obušky slabší.

Služební píšťalku měly k dispozici všechny patroly, stejně jako policejní pušky s bodáky včetně pistole. Šavle byly doménou důstojníků četnictva. Pochůzková činnost byla většinou prováděna pěšky a do vzdálenějších míst okrsku se jezdilo na kole. Je samozřejmé, že postupem let se vybavení a výzbroj četnictva doplňovalo a modernizovalo. Například až 8.8.1923 získává zdejší stanice služebního psa. Psovodem „Lorda“ byl jmenován strážmistr Karel Brosche pro celý služební obvod okresu Český Těšín, okres tehdy měl 35 obcí.

Postupné navyšování mužstva
Později se početní obsazení stanice navýšilo na 7 a v roce 1914 zde působilo 9 četníků. Ve stejném roce bylo těšínské velitelství převeleno do Opavy, pravděpodobně v důsledku začátku 1. světové války, a to včetně četníků německé národnosti, kteří byli dále rozmisťování v Sudetách.

Stanice v Těšíně byla následně doplněna o polské četníky, nebo takové, kteří s k polské národnosti hlásili. Četnické mužstvo české národnosti bylo přesunuto do Slezské Ostravy pod velení majora Vyčítala.

Dne 26.2.1919 byla těšínská četnická stanice na Gabrielově ulici číslo 10 (Gabrielenstraße, Gabrieli, dnešní ulice Hajduka) obsazena československým četnictvem, ale po zřízení demarkační čáry, kterou mezinárodní komise Dohody stanovila na základě čs. – polské smlouvy uzavřené 3. 2. v Paříži, byli nuceni stanici opustit a předat polskému četnictvu.

Četnická stanice v Českém Těšíně byla zřízena 16.8.1920, kdy celkem 60 mužů velel kapitán Stuchlík, nadporučík Klassek a vrchním velitel podplukovník Hammer. Slavnostní shromáždění mužstva proběhlo před nádražní budovou za účasti českého vojska. Četnictvo a vojáci byli následně ubytování v dřevěných barácích bývalé rakousko-uherské polní nemocnice v Masarykové aleji v prostoru za dnešní bývalou hasičskou zbrojnicí a římsko-katolickým kostelem.

V těchto dvou prvních týdnech působnosti (do 30.8.1920) konalo četnictvo hlavně asistence u berního úřadu a průmyslové banky při výměně polských marek za okolkované české koruny v poměru 1:3. Zároveň byly prováděny silné a časté obchůzky kolem hranice k zamezení pašování polských marek na naše území. Na Hlavním a Jubilejním mostě byla zavedena stálá četnická kontrola v rámci pohraničního a mezinárodního styku. Kontrolovalo se i na lávce na Balinách, v Podoboře a lávce v Šibici (dnešní Svibice). 27.10.1920 nabyla vyhláškou Zemské slezské vlády v Opavě platnosti nová osvědčení pro malý pohraniční styk.

Expozitura na nádraží

S prvním dnem listopadu 1920 byla zřízena četnická expozitura složená z deseti četníků převelených z Moravy a z Čech na nádraží v Českém Těšíně k účelu jak kontroly cizinců v nádražním objektu, tak ve vlacích mířících do Jablunkova, Frýdku, Bohumína a Velkých Kunčic. Spádová oblast místní obvodní četnické stanice zahrnovala město a samostatnou obec Svibice, kde na území celkem 7 km2 žilo 10.330 obyvatel

S prvním dnem března 1921 došlo k ukončení tramvajové dopravy mezi oběma městy z důvodu celních kontrol na české a polské straně, což způsobovalo půlhodinové zdržení při 8minutové jízdě.

O měsíc později, 1.dubna 1921, byl vládním komisařem pro město Český Těšín jmenován dr. Steblovský. Za jeho působení došlo v Českém Těšíně 1.9.1921 ke zrušení četnické expozitury na nádraží, včetně vlakových kontrol.

Mobilizace kvůli Maďarsku

Od 25.10. 1921 probíhaly přípravy k částečné mobilizaci. Do Maďarska se vrátil bývalý císař Karel, který se chtěl znovu ujmout vlády. Proti tomu se postavila naše republika a byla nařízena částečná mobilizace ročníku 1895 a mladších.  Stanice obdržela zapečetěné obálky s rozkazy. Minutu po půlnoci 27. října proběhla částečná mobilizace. Četníci uvědomují okolní stanice a provádějí četné a posílené hlídky na nádraží. Podezřelé osoby byly zatýkány a vojáky předváděny k výslechu do Frýdku. Po 20.11. 1921 se přikročilo k demobilizaci a k ukončení zesíleného opatření ve městě a okolí.

Stěhování vždy na Vánoce

Na Vánoce roku 1922 byla četnická stanice přestěhována z bývalého vojenského lazaretu do Hohenggerovy ulice č.6 (dnešní ulice Pražská 6). Z této adresy se četníci také odstěhovali, a to 23. prosince 1931 již do vlastní budovy Okresní četnické stanice v Ostravské ulici (napojené na budovu okresního soudu), kde byly i služební byty. Ze starých fotografií nebo pohlednic je zřejmé, že četníci po nějakou dobu sídlili i v budově radnice.

Dne 4.1.1923 ve 20 hodin městem projížděl na Slovensko prezident Masaryka. Střežení dráhy ze Zpupné Lhoty až po Baliny zajišťovala českotěšínská četnická stanice a 30 mužů z Frýdku, Dolních Domaslavic, včetně absolventů četnického kursu z Chotěbuze.

O měsíc později dochází k přičlenění obce Mosty u Těšína ke staničnímu policejnímu obvodu Český Těšín.  Jejich rajón se tak rozrostl až na 12.17 km2 s celkem 11 490 obyvateli.

Četnický seriál věnuji ke 100. výročí založení města Českého Těšína.